Imhotep369 - AVALON

BUDETE SPÁT DÁL?

Duchovní cesta je samotné probouzení. Většina lidí prostě spí a vůbec to netuší. Většina lidí si myslí, že spí jen v noci, kdy uléhají do svých postelí. Jenže to je jen jiná fáze spánku ze které přišli, než do té postele ulehli.

Skoro každý se tedy narodí ve spánku, žije ve spánku, žení se a vdávají ve spánku, plodí a vychovávají děti ve spánku, pracují ve spánku a umírají také stále v tom samém spánku. Nikdy se neprobudí. Nikdy nepoznají kouzlo a krásu toho, co je opravdovou realitou.

Všichni mystikové - a je úplně jedno, zda to jsou katolíci, budhisté nebo ateisté se však shodují v jednom: vše je tak, jak má být. Přesto, že je vše třeba v jedné chvíli špatně, tak je vše vlastně v nejlepším pořádku. Krutý paradox, že? Existuje však jedna tragická skutečnost - většina lidí nikdy totiž nepochopí, že vše je v nejlepším pořádku, právě proto, že stále spí. A každý z nich má noční můru.

V ČEM TO ŽIJEME?

„Západní pohled na svět v zásadě říká, že technologický pokrok je nejcennější a my se rodíme, abychom konzumovali, donekonečna používali a vyřadili přírodní zdroje, jiné druhy, zařízení, hračky a často sebe navzájem. Naše nejvíce ceněná svoboda je právo nakupovat. Je to svět komodit, nikoliv entit, a ekonomická expanze je hlavním měřítkem pokroku. Konkurence, braní si a shromažďování jsou vyšší hodnoty než spolupráce, sdílení a dávání. Profity jsou cennější než lidé, peníze cennější než smysl, subjektivní právo nad spravedlností, „my“ nad „ostatními“. Toto je nejnebezpečnější závislost na světě, a nejenom kvůli svému dopadu na lidstvo, ale také proto, že velice rychle podkopává přírodní systémy, které udržovali biosféru.„ - Bill Plotkin.

Toto jsem si před chvíli přečetl v rámci jednoho článku.  A toto ve mě tak krásně rezonuje. 

Pokoušet se oprostit od čtyřech základních iluzí této společnosti, by snad mělo být denní tréninkem pro každého aspoň trochu duchovně smýšlejícího člověka. 

Jaké že to ty iluze jsou? Peníze, dluhy, média a vlády. Není těžké tyto čtyři iluze prohlédnout. Mám okolo sebe hodně lidí, co už to dávno pochopili. Je však zajímavé pak zkušenost těchto lidí porovnávat s těmi, co tyto iluze ještě vůbec neprohlédli.

No a pokud tedy není těžké tyto iluze prohlédnout, tak co tedy s tím? Co schází? Odvaha jednotlivce začít něco měnit. Ani jeden z nás nebude mít nikdy takovou moc, aby změnil svět. Ale můžeme změnit sami sebe. A musíme s tím hlavně začít. Bez ohledu na výsledek, bez ohledu na to, že nám pořád dokola bude to mamonské ego v nás našeptávat, že to, v čem nyní žijeme, je správné a nelze to změnit.

Io ho tre vite: la mia, quella che immagino e quella che gli altri pensano sia la mia vita…

Fernando Pessoa