Šťastný Teplý Měsíc Kvírs

Právě jsem viděla titulek na seznamu že "něco má říz".

V rámci obrození navrhuji nahradit anglického vetřelce *odplivne si a zachrchlá* "rizz" tímto českým klenotem

do you ever just LAAAASKO MÁ JÁ STUUUUUŇU SVOJI PYYYYCHU JA JEN HRAAAAAL KVULI VAAAAM SE VZDAVAAAAM TRUUUUNUUU KLENOTUUUUUZ I KATEDRAAAAAL

Počet čumblr lidí na pridu ve mně vyvolal otázku, kolik cishet lidí se zde pohybuje.

Můžete reblognout pro větší vzorek.

Vážení a milí obrozenští přátelé, jsem tu zas a se mnou veselá historka odehrávající se v naší české kotlině, se kterou můžete být divní na společenských akcích všemožného rázu.

Banket ve velrybě, rok 1892.

Léta páně 1885 si v jisté norské zátoce s čímsi pohrávají mořské vlny. Ukáže se, že se jedná o nebývale velkou mrtvou samici plejtváka myšoka. Lidé v té době měli jeden primární instinkt při spatření mrtvé velryby - zpracovat a zpeněžit! A tak se také stalo. Kostí se ujal badatel, zoolog, diplomat, politik a budoucí nositel Nobelovky za mír Fridtjof Nansen, pod jeho dohledem byly vypreparovány a následně se do novin mezi inzeráty koupím/prodám vetřel jeden: "hoši, kupte fakt velkou velrybu". Stála v přepočtu na dnešní korunu asi 200 000. Jednou tedy (nejspíš) do hospody U Gebauerů při posezení společnosti Jour Fixe vrazil Vojta Náprstek, praštil o stůl srolovanýma novinama a pěstí a padlo rozhodnutí, že budem ti hoši, co budou mít v muzeu fakt velkou velrybu. Pánové rozbili prasátka a hej bude velryba bude viset na stropě bude to popiči a kdo to má a co se může pokazit. A tak ji fakt dovezli. Do budoucího Národního muzea. Muzeum ještě nebylo postavený. Ubytovali ji tedy v Náprstkově Průmyslovém muzeu, kde jim díky mohutné reklamě na vstupném vrátila všechny peníze, co stála, a ještě vydělala. Protože hej, ta velryba je fakt že velká!!! Zůstala tam čtyři roky a její odchod nostalgicky oželeli asi všichni kromě nebohý paní Náprstkový, která nejspíš jako jediná musela čichat ten smrad a vytírat ten tuk, co z ní kapal. (Sajrajt z ní kapal až do 60. let, kdy byla odmaštěna profesionálními prostředky. Od té doby je, nepřekvapivě, hrozně křehká. Pokud jsou vaši rodiče ročník 67, můžete jim položit záludnou otázku: víte, co se stalo v rok vašeho narození? Myli velrybu jarem asi nebo já nevim co s ní dělali) Aby se s ní před její cestou do muzea rozloučili, Jour Fixe uspořádala u Náprstkových banket ve velrybě. Osobně si myslím, že čumblr potřebuje nějaký obskurní svátek.

Banket ve velrybě bude 26. 5. 2023 slavit své 131. narozeniny. Dělejte si s tou informací co chcete. Ale já to dětský šáňo u nahrávky velrybího houkání rozhodně otevřu. A možná si do něj dám i deštníček. Kterej tam rozhodně nebude pro symboliku toho kapajícího tuku.

jsem velmi smutná, že jsem ještě nikde v obchodech nepotkala kofolový marlenkový gule, protože možnost jíst kofolu je jediný co momenálně chci

jako studentka lesnické fakukty přidávám zábavné fakty na potencionální ovlivnění vašich voleb:

- borovice: odolná požárum, vlastně jsou pro ni dobré, protože nejlépe roste v monokulturách a není moc konkurenční, proto je také přirozeně jen na extrémních stanovištích (písek, skály, ralešelinište), ale má dobré dřevo tak je ji hojně vysazováno

- smrk: přirozeně pouze ve vyšších nadmořských výškách, jeden z důvodů proč byla kůrovcová kalamita tak rozsáhlá je že bylo sucho a normálně by smrk kůrovce utopil když se provrtá moc hluboko

- jedle: velmi toleruje stín, v mladí ho potřebuje vice, často rostou velmi pomalu pod bukovým porostem (takže jim je třeba 30 let ale jsou pořád malý) ale když se otevře koruna (napr. buk spadne) tak velmi rychle vyroste, v přirozené druhové skladbě je to nejčastější jehličnatý strom.

- modřín: přirozeně velmi omezený areál výskytu, velice odolné dřevo vůči přírodním vlivům (dobré na venkovní užití)

pak přidávám další:

- tis: ještě více stínomilná než jedle, v minulosti v přírodě vytěžen pro své ultra tvrdé dřevo, používané na luky, šípy a nosné trámy zvonů. Jedině červená dužina z plodu není jedovatá a můžete jí sníst ALE BEZ SEMENA!

- jalovec: spíše keř než vysoký strom, z plodů jalovce obecného se dělá borovička (i přes svůj název) a jalovec chvojka (u nás sice nepůvodní) se užívá k výrobě jedu

alzáka by měli v nějaký reklamní kampani zabít, jako to udělali s duolingo sovou.

Ne, já nejsem trans, to jsi mě špatně slyšel, já jsem

Dranc

a my nepoužíváme zájmena, nýbrž slovesa a ta moje jsou plenit/loupit

Stručná příručka k jihokyjovskému kroji s drobnohledem na kroj ratíškovský z 1. poloviny 19. století.

(A short guide to the folk dress from southern Kyjov region in the 1st half of the 19th century.)

Původně jsem chtěla nakreslit i kroj pracovní a především kroj zimní, ale to by mi už asi upadla ruka.